Členové kapely

Zdeněk Bína

Bína

Narozen v červenci 1951 v Českých Budějovicích. Záhy poté se rodina Bínova stěhuje do Mariánských Lázní (kde otec nachází dobrou práci číšníka). Manželství rodičů netrvá však dlouho a po rozvodu se stěhuje Zdeněk s matkou do Chebu. Prvé 3 třídy základní školy absolvuje Zdeněk v Chebu a poté nastává stěhování zpátky na jih Čech do Českých Budějovic.
A zde začíná jak Zdeňek říká 'hudební utrpení'. 'Mořili mě 3 roky klavírem bez valného výsledku a pak přidali ještě bicí.' 
V hudební škole se ale dostává Zdeněk k známému budějovickému učiteli na bicí Josefu Pisaříkovi a rázem se vše mění. Na hodiny se vyloženě těší a ještě následné angažmá v žákovské kapele pod vedením pana Bezpalce eskaluje Zdeňkovo zájem o hudbu. Ono totiž hrát na bicí jen tak bez kapely člověka moc nebaví.
Po pár letech a několika kapelách složených ze spolužáků a kamarádů, které jen tak zkoušely přišla první 'opravdová' Gama. Bylo mu 18 let a nic nebyl problém. Ani Ruské tanky pod okny mu nepřipadaly jako malér. Ale problém přišel - povolávací rozkaz. Roky 1973 - 1975 prožil v Hradci Králové u posádkové hudby. 'Dost dobrý, ale moc zelený.'
Po vojně nastupuje Zdeněk do českobudějovické kapely Metroklub (1975 - 1985). Když už mu připadá, že toho bylo už dost přemýšlí o konci s hraním. Nastupuje k Dopravním podnikům jako řidič autobusu. Dlouho mu to však nevydrželo a začal hrát s Country kapelou 'Bramblouš'. Na troskách této bezva party vznikl 'Weekend' a to byla první liga. Festivaly, první CD a 2 roky spolupráce s Michalem Tučným. Po jeho smrti odešli 3 členové, kteří dost znamenali a 'obnovený Weekend' živořil.
Následný útěk k 'Bryčce' kde je dodnes. 'Bryčka' žije už dost dlouho z 'tukových zásob' a dá se říci, že spěje k rozpadu.
No a tak přichází stará poctivá Gama, která oprášila kytary, vyhnala pavouky z reprobeden a začala hrát.
Abychom nevynechali žádnou z jeho hudebních aktivit musíme ještě jmenovat kapelu 'Pštrosmeni'. To je totiž taková pohodová parta (říkají si - Divoké sdružení českobudějovických hudebníků) a snimi jde hrát Zdeněk s radostí.
Na závěr jedna Zdeňkova citace: Muzice vděčím za dost, v současné době hlavně za to, že nejsem odkázán na ty hrůzy, které produkuje televize.